6 důvodů, proč obléknout merino vlnu i v létě

Kolem vlněného oblečení stále koluje spousta mýtů. Nejčastěji se říká, že vlna je dobrá na zimu, vlněný svetr sice zahřeje, ale škrábe, a v létě už bychom se v něm přece „upekli”, proto nám bude lépe v bavlněném tričku. Omyl! Vlna je naopak velmi vhodným materiálem na nošení i v horkých letních dnech, kdy bavlna ani syntetika zdaleka nedostojí jejím výjimečným vlastnostem. Přečtěte si proč.

  1. Nebude vám horko

Představte si ovci. Vlnu má na sobě po celý rok, ať už se pohybuje v prostředí s teplotami hluboko pod nulou nebo v teplých oblastech. Vzduchové kapsy vlněných vláken dokážou odvést i teplo, a tak umožňují regulovat teplotu. Vlna se okamžitě přizpůsobí tělesné teplotě, zabraňuje tak nadměrnému pocení nebo pocitu chladu. Díky těmto jedinečným vlastnostem je v oblečení z ovčí vlny přes zimu příjemně teplo a přes léto se v něm nezpotíte, protože vám pomůže udržovat stálou tělesnou teplotu. Takže výběr oblečení na letní trek v horách (ale třeba i na lehký výběh parkem ve městě) je jasný – ve vlněném tričku či mikině vám bude rozhodně lépe než v tom bavlněném nebo z umělých vláken. U těch totiž stačí, aby po namáhavém výstupu na vrchol kopce zafoukal trochu vítr a nastydnutí je na světě. S vlnou se vám toto stát nemůže. „Přirozeně nerovné, kadeřavé vlákno merino umí zadržovat nebo uvolňovat teplo díky své chemické struktuře. Jev zvaný odborně tepelná sorpce způsobuje, že v zimě oblečení z merina teplo nepustí, a v létě naopak „ventiluje“. Vlněné vlákno je přirozeně prodyšné. Na rozdíl od syntetiky aktivně reaguje na změny tělesné teploty,” vysvětluje Žaneta Fidrantová, zástupkyně norské značky Kari Traa v České republice.

  1. Nezpotíte se

Merino vlákno pohlcuje vlhkost z těla a uvolňuje ji do okolí. Ačkoliv se potíte, žádné strůžky na zádech necítíte. Proto je sportovní oblečení z tohoto materiálu mimořádně vhodné pro déletrvající sportovní aktivity provozované venku, a to i v létě, např. turistiku nebo dlouhý běh. Vlákno pojme vlhkost o hmotnosti až 30 % svého suchého stavu. Umělá vlákna za stejných podmínek absorbují vlhkost jen v rozsahu 5 %. „Podíl vlny se také přidává do letních produktů ze syntetických materiálů, právě proto, že zlepšuje jeho vlastnosti, jako jsou odolnost vůči tělesným pachům a kvalitní termoregulace při náročnějších aktivitách,” říká Žaneta Fidrantová.

  1. Ani po delším nošení neucítíte zápach

V tričku z merina můžete v pohodě i po několika náročných túrách zajít na občerstvení do restaurace, aniž byste se za sebe museli stydět. Speciální šupinkovitý povrch vlněného vlákna zamezuje množení bakterií. To ze syntetického materiálu je hladké, proto se po něm bakterie lépe pohybují a množí. Vlněné tričko tak rozhodně nemusíte po každém použití prát, a nejen kvůli tomu, že nepáchne,” uvádí Žaneta Fidrantová. Vlákna mají totiž ještě ochrannou vrstvu mikromazu, kterou neodstraní ani praní nebo chemické čištění. Tato vrstva zabraňuje vstřebávání nečistot a skvrn do vlákna. Každopádně až jednou na praní prádla z merina dojde, řiďte se pokyny uvedenými na visačce. Vlnu perte v prostředku určeném k praní vlněných materiálů, které obsahují lanolin, a na merino rozhodně nepoužívejte aviváž – ta by maz z vláken odstranila, a vlákno by tak ztratilo svou odolnost.

  1. Vlna nehoří, nemačká se a ochrání vás proti UV záření

Merino vlákno je na rozdíl od syntetických materiálů málo hořlavé díky své chemické struktuře. Merino má vysoký obsah vodíku (14 %) a vysokou relativní vlhkost. V porovnání s nylonem a polyesterem má také velmi dobrou schopnost roztažnosti. Je tvarově stálé a nemačkavé, takže ho klidně můžete skladovat celý den v batohu, a když ho vyndáte, nic na něm nepoznáte. Vlna rovněž absorbuje záření celého UV spektra, zatímco třeba neupravená bavlna, nylon, akryl a hedvábí absorbují UV záření velmi špatně.

  1. Vlna je obnovitelná a ekologická

Přírodní vlákno je obnovitelný zdroj, na rozdíl od syntetických se při likvidaci v zemi snadno sama rozloží a také se jednoduše recykluje. Víc než 35 % mikroplastů v mořích a oceánech pochází ze syntetických materiálů, a přestože lidstvu původně sloužily, teď ho stále významněji ohrožují. Z hlediska dlouhodobého rozvoje naší planety, kvůli zdraví našemu a hlavně našich dětí je proto zodpovědné dávat i v oblékání přednost přírodním materiálům.

  1. Vlna je vhodná pro alergiky

Vlna je přirozeně akntibakteriální, což napomáhá vytvářet přirozené mikroklima pro kůži. Její nízká prašnost, přítomný lanolin a schopnost odvádět vlhkost z oblečení jsou nevhodným prostředím pro roztoče, kteří jsou svými exkrementy a odumřelými částmi těl původci různých alergií a ekzémů. Proto jsou oděvy a ostatní produkty z ovčí vlny velmi vhodné i pro alergiky. Britská studie publikovaná v časopise Journal of British Dermatology dokonce prokázala, že děti, které trpěly ekzémem, měly méně příznaků tohoto onemocnění, když nosily oblečení ze superjemné merino vlny (tloušťka vlasu 21 mikronů, pro srovnání lidský vlas má tloušťku 60–120 mikronů).

Kde se bere merino vlna

Pravlastí merino ovcí, z nichž se získává ta nejjemnější vlna, byl Kavkaz, ovce byly později došlechtěny ve Španělsku. Největšími producenty vlny merino jsou však dnes Nový Zéland, Austrálie, Jižní Afrika a Argentina. V Austrálii chrání merino ovce bílé huňaté rouno v náročném klimatu, kdy se střídají spalující vedra s extrémními mrazy. Vlna z ovcí žijících „zdravě“ po celý rok v přírodě má vyhlášenou kvalitu. A právě Austrálie, která jí produkuje každoročně kolem 345 milionů kilogramů, je vlnařskou velmocí a jedničkou na trhu. Z merina se dnes rozhodně nevyrábějí jen svetry nebo čepice, jejích skvělých funkčních vlastností využívají i výrobci pánských obleků a dámských kostýmků či sportovní značky.

 

Typy vlny

  • Merinová – vlna speciálního plemene ovcí je velice kvalitní a jemná
  • Kříženecká – vlna křížence ovce merino a anglické ovce – nedosahuje jemnosti vlny merinové
  • Anglická – bývá mírně zvlněná a má zvláštní lesk
  • Nížinná – vlna je různorodá

Foto: archiv společnosti

 

Separator image